Co se Sacharin honí hlavou

Bylo krásné letní ráno. Líně jsem se protáhla. Svítilo sluníčko. Krásný den. Vylezli jsme s (teď už bývalým) přítelem na balkon a užívali si to.

"Jé, hele..." řekl najednou a ukázal prstem, "auto od ČEZu."

Tyhle věci ho vždycky neskutečně zaujaly. A vskutku, sídliště právě opouštěla dodávka s nápisem ČEZ.

"Že by nějaká havárie?" zauvažovala jsem nahlas. Jen pokrčil rameny.

"Miláčku, nesvítí světlo v koupelně..." přišel po chvíli.

"Praskla žárovka?"

"Nevím, ale nesvítí ani světlo na chodbě..."

Vydali jsme se hledat příčinu. A hle, nešlo světlo v koupelně, v kuchyni se nedal nabít notebook. Byt byl bez proudu. Ale pojistky v pohodě. No bylo léto a já zapomněla dodat, že o kus dál zrovna něco kopali. Napadlo nás, že přesekli kabel, nebo něco. Však oni to nahodí... Život běžel dál a my se věnovali tomu, co každý z nás zrovna dělal.

Kolem brzkého odpoledne lednička tála a já začínala být nervózní.

"Poslyš, co když je v tom něco jinýho, mě se to nelíbí..." zamumlala jsem.

"A co jako? Nezaplatili jsme snad za elektřinu?" smál se. To byla blbost.

Stejně jsem ho uprosila, ať se mrkne po bytovce, popřípadě se zeptá sousedů. Nemusel. Výtah jezdil a na společné chodbě se svítilo. Nechápu, že nás to nenapadlo dřív! (Fakt jsme věřili, že jde o havárii.) Nic naplat přítel vzal do ruky potřebné náčiní a jal se otevřít bednu na chodbě, aby se podíval na hlavní jistič. Muselo to být tím. A já se znovu vypleskla, že jsme byli tak na pohodu, že nás se to netýká, že je chyba někde jinde a proud brzy zase zapnou...

"Ehm, miláčku..." ozval se nečekaně váhavě a rozhlédl se doleva, doprava, jako by něco počítal.

"Ano?" reagovala jsem stojíc mezi dveřmi.

"On tu chybí jeden elektroměr. A ASI bude náš..."

Zarazila jsem se. "Cože? Jak jako chybí?" přihnala jsem se k němu v domnění, že si ze mě dělá legraci.

To by mu bylo podobné. Jenže... On tam ten elektroměr opravdu chyběl. Tři byty na patře, dva elektroměry a jedna velká díra po tom třetím. Ale to nedávalo smysl. Přece tu bydlíme, proč by nám ho někdo bral? Ani na žádnou platbu jsem nezapomněla. Takže to nemohla být pravda. Ignorovala jsem hlásek, který radil, že to vysvětluje onen výpadek proudu, a přejela očima po jmenovkách. Ten byl sousedů a ten sousedky. Jak to? Potřásla jsem zmateně hlavou. A šla telefonovat - otci, jestli si můžu půjčit dočasně část prostoru v jeho ledničce, jelikož tohle bude asi na dlouho, a do ČEZu.

Ne, nebojte. Nezapomněla jsem platit složenky. Paní na druhém konci mi snad i s úsměvem vysvětlila, v čem je problém.

"Nemáte u nás podepsanou smlouvu," zahlaholila.

"No nemám," nedala jsem se a pořád mi to nedávalo smysl, "odešla jsem od vás ke konkurenci..."

"No právě a nemáte u nás podepsanou smlouvu..." Tím mi teda nepomohla. Cože?

Až po chvíli vysvětlování, mě zasvětila do tajů odběru elektřiny. Věděli jste, že když odebíráte elektřinu, musíte mít smlouvy podepsané dvě? Jednu na poskytnutí elektrické energie (od jakéhokoli poskytovatele), jednu na poskytnutí elektroměru (takhle se jí neříká, ale z hlavy si teď nevzpomenu). A to zpravidla s ČEZem. Jenže většina společností se o vykomunikování tohoto postará při přechodu za vás. A když ne, včas vás při podpisu nové smlouvy varují, co ještě máte udělat...

U nás byl vtip v tom, že paní, která s námi smlouvu podepisovala, zastupovala víc společností najednou a popletla si podmínky. Naše nová společnost toto papírování nechávala na zákazníkovi, nám bylo řečeno, že je všechno hotové. Že si nemáme dělat starosti. Tak jsem si je nedělala. A mávala rukou, když mi potřetí majitelka námi pronajatého bytu vzkazovala, že se máme stavit na ČEZ podepsat smlouvu. Jakou asi taky, že jo? Já smlouvu podepsanou mám a od nich jsme odešli. Akorát nás chtějí nalákat zpátky... Inu...

Běželi jsme s ČEZem okamžitě podepsat ono jedno lejstro. A pak jsem zavolala pánovi, který provádí revize ektroměrů před prvním zapojením...

"Ehm, nám dneska odpojili elektroměr a potřebovali bychom..."

"Jste neplatili, co?" ozval se pobaveně. Pán byl vtipálek.

O pár dní později už jsme zase svítili a já si v záři žárovek vzpomněla, jak přítel tehdy nadšeně pronesel: "Jé hele, auto od ČEZu..." a ukazoval prstem do dálky na dodávku, která nám právě unášela elektroměr.

(Nezvoní. To, proto, aby se jim to neplatiči nepokoušeli rozmlouvat.)

Původní datum publikace: 23. 11. 2017 - nikoli však datum příhody, ta je ještě starší.