Americké svátky u nás
Původní publikace: 26. 11. 2017
Je doba globalizace, čas multikulturismu. Všechno se mění. A mísí. Dnes už nikoho nepřekvapí americké svátky u nás. V době sv. Valentýna se obchody poslušně zahalí do červenorůžového hávu a na nás se valí ze všech stran více či méně roztomilá srdíčka. Plyšáci žvatlají kiss me (polib mě), nebo hug me (obejmi mě). Během halloweenských oslav zase všechno obleče černý kabát, z výloh se nás šklebí strašidelné dýně a kolem hlavy poletují umělohmotní netopýři. Ptám se, je to dobře?
Za mě je odpověď jednoduchá - proč ne.
Jeden z důvodů, který mají odpůrci Valentýna, zní, že je to komerční blbost založená hlavně na tom vytáhnout z lidí peníze. Bohužel souhlasím. Ale nejsou to Vánoce náhodou taky? Kolika lidem jste (hlavně v rodině) koupili dárek z povinnosti? Mnozí navíc říkají, že nepotřebují datum k tomu, aby milovanému koupili dárek. Opět - nejsou Vánoce o tom samém? Nezrušíme je teda taky? A v neposlední řadě - je to americký svátek. A pak přijdou Vánoce - křesťanský svátek o narození Ježíše Krista - a slaví je většina ateistické České Republiky. Navíc velké procento z nich v životě nebylo v kostele. Heh.
Je ovšem pravdou, že my máme svůj láskyplný svátek - 1. máj. Váže se k němu romantická tradice políbení pod rozkvetlou třešní. Proč se obchody nepřecpou zamilovanými cingrlátky v tento čas? Proč přebíráme americké datum, když máme své vlastní? A ta tradice je tak nádherná. Proč nekupujeme dárky, nezveme lásky na večeři v tehdy? O nic jiného u nás vlastně na Valentýna nejde. Aspoň jsem nezažila, že by se tu psaly valentýnky a tak. Tak proč tu komercionalizaci, dárky a večeře nespojit s českým datem? To by podle mě bylo ještě lepší...
Halloween už je trošku složitější. Přebrali jsme ho i s jeho tradicemi. Průvody masek, halloweenské párty, vyřezávání dýní. Chybí snad jen lovení jablek z vody pouze za pomocí úst a koledování. 31. říjen prostě zapouští kořeny. Sice se mi nezdá slavit něco, co čerpá z tak negativní emoce jako je strach (copak není zla všude dost?), ale občas si pustit horor je taky fajn. Občas. Nejvíc se mi na Halloweenu líbí to maškarní. Není moc příležitostí, kdy by si člověk mohl zablbnout a stát se upírem, čarodějkou, zombie, mrtvou nevěstou... Vytvářet ten kostým může být často stejná sranda jako později akce samotná. Tak proč to neslavit, když se nám to líbí. Kdybych si oblíbila svátek z Ugandy, klidně si ho oslavím. Nejde to o, odkud svátek pochází, ale že my k němu cítíme sympatie.
Jen je škoda, že se opět zapomíná na tradičnější verzi u nás a tou je Masopust. Ten začíná den po Třech králích a končí Popeleční středou velikonoční. Taky se člověk přestrojí, za co chce, a ještě se pořádně nají! Miluju zabíjačky. (Více najdete tady.) Chápu, že to má trochu jinou energii, než hororový Halloween, ale i tak to má své kouzlo. Já jako malá v průvodu byla a nemůžu si stěžovat. Proč naše tradice upadají a vytváříme nové? Je to škoda. Vždyť bychom klidně mohli slavit obojí.
Ještěže alespoň na Dušičky (2. listopad) se nezapomíná. I tento svátek má jiné vibrace, než Halloween. Je tichý, tklivý, plný pokory, rozjímání a vzpomínání. Hřbitovy se promění v rozkvetlé zámecké zahrady. Skrývá se v tom jistá až posvátná krása. Já nikdy nezapomenu doma zapálit svíčku. Díkybohu, že tato tradice ještě dýchá.
To se moc nedá říct o Velikonocích. Upadají a já se vlastně ani nedivím. Které dnešní ženě by se chtělo dostat nařezáno jen kvůli tradici? Proč barvit vajíčka, když o ně koledníci nestojí? Radši panáka. A kolik těch koledníků vlastně je? Kolika klukům se dnes chce toulat ulicemi s košíkem výslužky v ruce půl dne jako idiot? A i kdyby byli - stejně v dnešní době nemůžete do bytu pustit kdejakého cizího koledníka...
Ale je to strašná škoda - všechna ta usměvavá vajíčka koledníkům, kraslice na oknech, pomlázky s mašličkami a kýble s vodou připravené pro opozdilce... Vážně to necháme jen tak umřít? Protože sice nejde o to, odkud který svátek je, ale stejně tak by mě zamrzelo nechat zbytečně zmizet to naše.