Co se Sacharin honí hlavou

Původní publikace: 4. 3. 2018    

Tento blog je nemluvně. Děťátko vzniklé loni. Přesto se na serveru Blog.cz pohybuji už neskutečných šest let. Ačkoli co je šest let v porovnání s lidským životem? Skoro nic. Ale pro člověka, který každý rok bilancuje, se to může jevit jako příšerně dlouhá doba. Obzvlášť pokud se zaměří na to, co se za tu dobu změnilo.

Letos jsem se stala oficiální členkou týmu výběrčích nejlepších článků na TT (čti Téma Týdne). A slušelo by se dodat - konečně! Konečně proto, že jsem po tom postu pokukovala už hodně dlouho. Ale nikdy se nakonec nepřihlásila. Bála jsem se hlavně, že se k něčemu zavážu a pak nebudu stíhat. Možná si řeknete - no a co, je to dobrovolné a jsou důležitější věci -, ale já mám za to, že když už se člověk k něčemu upíše, měl by to dělat. Ačkoli je to v rámci jeho volného času, bez nároku na honorář a sebemenší maličkost... A myslím si, že bez proaktivní cílené nabídky od blogerky Meduňky bych se k týmu nepřidala nikdy. Takže se jí sluší poděkovat, protože mě tato "práce" baví a dává mi prostor číst blogy. Ačkoli musím uznat, že naopak nic jiného než TT a titulní stranu Blog.cz teď nečtu. A když náhodou, stal se zázrak. :-D Není na to čas a nálada.

Proč o tom ale píšu? Protože mám dojem, že i Blog.cz prošel za těch šest let kusem vývoje. A stejně tak TT. Jestli mě paměť neklame, tak TT mělo zpočátku pod palcem pouze vedení Blogu.cz - tedy blog http://blog.blog.cz/ O něco později, tedy v roce 2011, vznikl blog speciálně na TT a výběry http://tema.blog.cz/. A po ukončení činnosti vznikl nejnovější tema-tydne.blog.cz.

Tato historická rekapitulace nemá moc smysl, pokud se nedostanu k tomu, co chci říct. Matně jsem si pamatovala, že na předcházejícím blogu http://tema.blog.cz/ byl k dispozici článek o tom, jak co nejlépe napsat něco k TT. Odkaz vám nabídnu tady a tu, protože je fajn si některé věci připomínat.

Ačkoliv... Jednoznačně musím souhlasit, že články bezesporu reflektovaly problémy tehdejšího TT. Dají se ale vůbec použít na rok 2018? Tak schválně...

Hned skoro v úvodu se dozvídáme, že vznikalo 700 článků za týden. A fakt si pamatuju, že tomu tak bylo. Kvanta textu. Ani se nedivím, že to tehdejší výběrčí vyčerpávalo. Víte, kolik jich vzniká teď? Průměrem 130 týdně. Je to můj odhad. Pár témat jsem si zpětně projela. Například TT "Slib" má k sobě připnuto 116 příspěvků. To je slušný rozdíl, co říkáte? Lámu si hlavu, čím to je. Upadá Blog.cz? Upadá téma týdne? Nemyslím si. Vezměme si, ale jak to tehdy (slovo jako bych mluvila o dávnověku, ale doba se skutečně změnila) vypadalo. Blogovat bylo děsně moderní. O čemkoli. Blogovalo spousta skoroještědětí. A tyhle děti se teď nevzhlíží v blozích, ale v youtuberech. Takže těch z mladší generace, kdo jdou blogovat, je podstatně míň. A tříbí se to. Protože ti, co blogují, už neblogují hlavně proto, aby blogovali, ale proto, že je baví psát. Ano, ne všichni píšou dokonale, skvěle, ale těch, troufám si říct, přebytečných blogů o ničem, co se nedají číst je už méně, nebo je já osobně tolik nevidím. Minimálně ne v TT. A spoustu blogů vzniklo a zaniklo. Přišla nová vlna. Někteří stálí blogeři zestárli. A už se za každou cenu necpe článek k TT.

A dál. 1. Pokud je vyhlášeno téma týdne, které se vám nelíbí, nepište na něj. (Vaše Sbénka vás oběhnou i tak.)

Jak už jsem řekla, podle mě už je pasé doba, kdy se na TT psalo doslova davově a mnohdy zbytečně a nesmyslně. Někdy se článek mimo mísu objeví, ale ne v hojném počtu. To, kvůli čemu to znovu zmiňuji, jsou Sbénka, neboli zkratka pro spřátelené blogy. Dodržuje se to ještě vůbec? Spřátelené blogy a nepsané pravidlo je jednou týdně navštívit? Já osobně mám blogy, co ráda čtu, když mám čas.

2. Než začnete psát, zkuste se nejprve zamyslet, co chcete říct a 8. Články začínající " Tak téma týdne, no nevím no... To je prostě tak, že... :D Hehe, fakt nevím co k tomu psát.." či " Čawký holky, co si mislíte o tematu?" Nečteme! a 3. Zkuste upustit od klišé a citací z Wikipedie. To nemůže snad bavit ani vás.

Musím se smát při vzpomínce na body 2., 3. a 8. Tolik článků kopírovalo tetu Wiki, tolik jich začínalo stylem - nevím, co k tématu psát... A z toho, co mi zatím prošlo "pod rukama" vyvozuji, že tuhle dobu naštěstí vzala voda. Ačkoli výjimky bych možná našla, mezi tím, co jsem procházela kdy já, nebylo nic takového. A chvála bohu! Protože by mně to lezlo na nervy úplně strašně. :D Máme tu práci jednodušší, se mi zdá...

Ale dostáváme se k tomu, co je pro TT aktuální stále. Tedy z pohledu jedné malé Sacharin, která to myslí dobře, a tak se rozhodla nenechat si to pro sebe. 4. Píšete-li na Téma týdne jen kvůli návštěvnosti, pokuste se, aby byl článek čitelný - pokud se bude lidem líbit, vrátí se k vám.

Myslím, že s čitelností blogů je to složité. Na každém zařízení se stránka zobrazuje mírně odlišně. A co je nečitelné někde, může být čitelné jinde. Dříve mi tedy nevadilo nečitelný text vzít, zkopírovat do Wordu a přečíst... Když máte číst ale 30 - 50 článků na TT, tato činnost se jeví nikoli nesplnitelnou, nýbrž značně otravnou. Proto jenom říkám - pohlídejte velikost písma. Ty úhledné malé blechy vypadají hezky, ale já je za sebe strašně nerada čtu. Pohlídejte kontrast textu a pozadí. Ať je to vidět a zároveň z toho kontrastu zbytečně nebolí oči. Například bílý text na růžovém pozadí možná vypadá fajn, tmavá barva textu (černá) by se ovšem četla líp. A z blogů s černým pozadím a křiklavou barvou textu bolí oči.

7. Nemusíte (!) psát sáhodlouhé eseje, ale jeden řádek či stažený obrázek si vážně odpusťte. :)

Ano, i já jsem skeptická předem ke článku o pěti - deseti řádcích. Možná může být pravdivý a k tématu, ale často tu jednu malou myšlenku někdo vezme a rozepíše do delšího článku. Článku, který mnohdy nabídne něco navíc. Životní příběh, pobavení... Je to, jako když k tématu život napíšete: "Život je krátký. Je to dar. Važme si každého dne." Je to pravda. Je to krásné. Ale když toto stejné prohlášení napíše do článku někdo, kdo se předtím podělil o příběh, kdy se mu v rybníku utopila sestra (a myslím podělí ve smyslu víc než oznámením - utopila se mi sestra - tedy skutečným článkem, příběhem), kdo myslíte, že skončí ve výběru na TT?

6. I když bude Téma týdne vážné, zkuste upustit od tragičnosti a použijte humor. Přeci byste nechtěli mít v rukou život čtenáře...

Člověk je tvor depresivní, zdá se. TT "Mládí" dalo vzniknout spoustě smutných článků na to, jak si mladý člověk připadá starý a jak ho všechno bolí a trápí. V minulosti za sebou týdnům vévodila i depresivní témata. No... A co trochu myslet na čtenáře? Koho by pořád bavilo číst samé ach a ouvej. Život je dost bolavý, proč tu bolest přenášet dál? Pokud je za vaším trápením skutečný příběh, pokud to má pointu a hlavu a patu, ráda do výběru doporučím něco, u čeho si člověk i popláče a zakroutí smutně hlavou, ale pokud z článku uděláte náhodnou popelnici toho, jak je váš život nanic - klidně po mě hoďte kamenem - do výběru to nedám. Čtenáři je to k ničemu, maximálně mu to taky zkazí náladu.

Poslední bod je originalita. Někteří berou TT stále doslovně. Když je TT "Život" nemusíte se pustit do filosofického rozboru pojmu život. A ten článek se tak fakticky nemusí jmenovat. Co třeba napsat článek o prenatální psychologii? Tedy psychologii plodu před narozením? Úvahu o životě mimo planetu Zemi? Jaký bude život za x let? Napsat vzpomínku na to, jaký život jste si pro vás představovali v jedenácti? O tom, jak chováte doma mravence? (Tedy název např. Život v kolonii mravenčí.) Fantazii se meze nekladou. Nemyslete doslovně. A pak se vám nebude zdát, že se témata opakují. Například na téma "Noc" bych psala o strachu ze tmy. Na téma "V noci" například o nočních návratech z tanečních klubů. Můžete psát o upírech, o náměsíčnosti, o přepadení v noci... Jen tam to téma vpasujte, ať je jasné pojítko (což může čtenáři občas uniknout). A největší výzva je spojit depresivní téma s hřejivým, ba dokonce humorným článkem. Všechno jde. Originalita se cení. Pokud doslova opíšete pojem, asi se do výběru nedostanete a to ani, když připojíte osobní minizážitek. To totiž neuděláte sami. A výběr je o tom vybrat něco skutečně fajn, ne něco co v bledě modré napíše 10 blogerů.

A to je asi všechno. K čemu ten článek je? Sama nevím. Asi jsem měla potřebu si zavzpomínat na staré časy. Porovnat je. A vypustit myšlenky, co se mi honí hlavou, když TT pročítám. Vyjádřit se k tomu, co se děje, když dnes drží komunita Blog.cz v ruce pomyslnou tužku a píše TT.

Jsem ráda za tu skupinu kvalitních blogerů, kteří mají co říct. Jsem ráda za Blog.cz. Ačkoli mě technicky občas štve. Jsem tu doma. A nikam jinam jít nechci. Přeju téhle komunitě, aby držela tu pomyslnou tužku dlouho a vznikaly blogy origánální, zajímavé a čtené. Přeju si, aby pořád existovalo TT. Je to skvělý nápad. A taky aby ostatní bavilo na TT psát. Jinak bych neměla co číst. :D

Jasně, že měla, blogy si umít najít i tak, ale vy snad víte, jak to myslím... Ještě malý dodatek. Názor o článcích k TT je pouze můj a nevztahuje se na nikoho z mých kolegů výběrčích.