Co se Sacharin honí hlavou

Článek k prezidentským volbám ČR 2018 (původní publikace: 9. 1. 2018)

Jsem občanka už nějaký ten rok. A každý rok si říkám, že půjdu k volbám. Ano, politika pro mě není zajímavé téma. Je to únavné a otravné. Někdo řekne, že přehrabování se v politické špíně, korupci a aférách ho nebaví. A upřímně - ani mě ne. Ale je to naše republika. A chci do toho, co se tu děje, mít co mluvit. Nechci se jen nechat vézt. Protože ačkoli je můj soukromý (nanicovatý malý) živůtek pro mě důležitější, než problémy hlavounů - tedy chci mít spokojenou rodinu, přátele, práci, peníze... být šťastná... - tak právě oni hlavouni by mi mohli ten můj život pěkně znepříjemnit. Například přijetím pitomého zákona. Válkou. Tak k tomu chci mít co říct. Abych měla nad sebou hlavouny, kteří mi život znepříjemní co nejméně, nejlépe vůbec, a naopak ho vylepší.

K tomu, aby měl člověk přehled a orientoval se, je dost blbé, když se začne zajímat jen v období voleb. Ale přiznám se, že s tím, aby byla politika můj celoroční koníček, dodnes bojuji. Prostě bych si radši pustila film, než politickou debatu. Ale prostě se k tomu musím dokopávat, protože - alespoň z mého pohledu - je to důležité. Dáme si předsevzetí společně? Co takhle alespoň jednou týdně sledovat Otázky Václava Moravce, nebo něco podobného? (Sacharin, to dáš!)

V posledních parlamentních volbách jsem nevolila. Ne, že bych nechtěla. Ale trvalé bydliště mám v jiném kraji. A na volební víkend jsem prostě nemohla odjet. Určitě si říkáte, proč jsem si nezařídila volební průkaz. Inu... Já bych ráda - pokaždé. Jenže tak nějak zapomenu vyřídit ho včas. Nejdřív si říkám, že je dost času a pak zjistím, že volby jsou za tři dny. Nebuďte jako já, prosím vás.

Ostatně dodnes jsem měla vsugerováno, že prezidentské volby jsou až v únoru. Jaké překvapení, že jsou už tento pátek a sobotu. Asi vás tedy nešokuje, že volební průkaz zase nemám. Takže to musím nějak vymyslet a odjet k rodičům. Protože k volbám vážně chci jít! Ale opět se mi termín vůbec nehodí a kříží mi plány... Ach jo.

Při výběru kandidáta mi hodně pomohla stránka Prezident21 - tady. Znáte ji? Je to projekt neziskové organizace navrhující nový systém prezidentských voleb. Každý občan by měl tři kladné hlasy (pro tři kandidáty) a jeden záporný pro toho, koho absolutně za prezidenta nechce. Souhlasím s tvrzením, že takto budou volby transparentnější a nemusíme volit jen nutné zlo. Pokud jsem to totiž správně pochopila, tak - když si nevybere kandidáta - můžete rozdat třeba jen ten záporný hlas. Nezní to fajn? Takový systém u volební urny bych brala.

Ale v čem mi ta stránka vlastně pomohla? Pomocí testu mi rychle roztřídila názorovou shodu s kandidáty. Takže se brzo zorientujete. Ale doporučuji brát to jen orientačně. Já například označila nejčastěji, že souhlasím s názory kandidáta, s nímž sice měla většinovou shodu, ale takovou vlažnou. Bylo to vlažné ano. Naproti tomu kandidát na druhém místě mi imponoval přesněji, ačkoli třikrát jsem označila nevím, což není souhlas, ani nesouhlas. A po prostudování profilu a rozhovoru (vše na téže stránce) jsem měla jasno. Můj záporný hlas dostal kandidát na posledním místě - to jsem po pročtení profilu nemusela nic měnit. A jdu k volbám s tím, že vím!

Zkuste si volby nanečisto s novou metodou na oné stránce. Vyberte si kandidáta a běžte volit. I když je u vás zájem o politiku na bodu mrazu, prostě absolutní nule. Stojí to za to, si myslím. Jak říkám, taky mě to nebaví. Ale to ani úklid leckoho z nás a stejně se to dělat musí, no ne?