Budou k sobě lidé fér? (Dopis čtenářům)
Původní publikace: 23. 3. 2018
Milý čtenáři,
píšu Ti dopis, přestože v dnešní době vše nahrazují SMS, zprávy na Facebooku a emaily. Dopis je osobnější. A já potřebuji něco důvěrného - radu. Už asi pošesté se snažím sesmolit jeden článek. Chtěla bych se připojit k těm, co světu představí kampaň "JSME FÉR", ale nějak se mi nedaří najít vhodná slova. Již napsané vždycky smažu. A proto Ti píšu, pomoz mi. Jak to napsat, aby to lidé, co nejvíce podpořili? Píšu Tobě, protože doufám, že mě pochopíš a podpoříš.
Ale nejdřív Ti vysvětlím, o co jde. Kampaň "JSME FÉR" se snaží o změnu v zákoně, aby se manželství jako institut nevztahovalo jen na svazek muže a ženy, nýbrž i muže a muže, stejně jako ženy s ženou. A prosím, nekruť hlavou, nepřestávej číst, vždyť co je na tom zlého? Ve všech případech jde o lásku. Nebylo by férové ji taky stejně moci oslavit? Víš, překvapuje mě, kolik existuje v dnešní době homofobie a názorů, že homosexualita je nemoc. Ačkoliv by nemělo, vždyť jsem o tom sama psala tady. V souvislosti s tím mě napadá krásné srovnání mezi homosexualitou a např. pedofilií, či zoofilií, které jsem kdysi slyšela a které krásně vysvětluje, proč jsou scestné hlasy odpůrců, co se bojí, že když budeme tolerovat homosexuály, tak co přijde na řadu příště.
"Homosexualita je sexuální přitažlivost dospělého jedince k jinému dospělému jedinci stejného pohlaví. Přičemž dospělý jedinec je schopný svobodně rozhodnout, jestli o takový typ vztahu a sexuální kontakt stojí. Pokud obě strany souhlasí, takový typ vztahu nikomu neubližuje a nepoškozuje ho, naopak oba jedince dělá šťastným. Tudíž není důvod dívat se na ni jako na nemoc. A už jen názvosloví homosexualita a heterosexualita staví oba typy na stejnou úroveň.
Oproti tomu pedofilie je sexuální přitažlivost dospělého jedince k dítěti. Přičemž dítě není schopné a ani nemůže svobodně rozhodnost, zda o tento typ vztahu stojí. Vždycky ho to poškozuje. Proto se na to stále a napořád hledí jako na nemoc. Snahy tedy změnit pedofilii na pedosexualitu naráží na pochopitelný odpor. Ačkoli nemoc v tomto případě neznamená něco, co se dá léčit. Pouze potlačit, protože sexualitu si člověk nevybírá a nejde změnit." Což mě oklikou vrací k homosexualitě a některým naprosto mylným křesťanským názorům, že Bůh a víra gaye/lesbičku spasí a udělá z nich heterosexuály.
Pokud mi rozumíš, určitě se ti hlavou honí, že dnešní společnost je k čtyřprocentní populaci přívětivější a pokud chtějí, mohou svou lásku ztvrdit registrovaným partnerstvím, že je to to samé jako svatba. A máš i nemáš pravdu, ale neboj, i já byla stejně dezinformovaná. A pravdou je, že i moji homosexuální přátelé v tom mají hokej. Může za to i fakt, že zákon je neustále upravován a tedy to, co v jednom roce homo párům povoleno není, o dva roky po té už ano. A web je plný protichůdných informací. I to je důvod k tomu, přestat jednotlivě bazírovat nad tím co a jak a všechny typy svazku dospělých jedinců zahrnout pod pojem manželství, uzavírat ho svatbou a mít stejná práva i povinnosti. Nehledě na to, že politici by měli o práci méně. A mohli by řešit jiné věci.
Shrňme si to, co má registrované partnerství shodné s manželstvím:
1. Při dědění má partner pozůstalého právo dědit dle zákona v první dědické skupině spolu s dětmi pozůstalého. Pokud byl partner bezdětný, dědí ve druhé dědické skupině spolu s rodiči pozůstalého, nejméně však polovinu dědictví
2. Partner se může informovat u lékařů na zdravotní stav druhého partnera
3. Partneři se mohou zastupovat v různých záležitostech, např. při přebírání dopisů, zrušení rezervací ubytování
4. Oba partneři by měli sdílet stejnou životní úroveň, jsou povinni se v této věci vzájemně podporovat
5. Nelze uzavřít dvě registrovaná partnerství, stejně jako dvojí manželství je bigamií
6. Ukončení vztahu vyžaduje rozvodové řízení
Naopak:
1. Neexistuje společné jmění manželů (= v tomto případě registrovaných partnerů) Což já osobně v dnešní době považuji spíše za výhodu, ale spoustu homosexuálních párů to štve
2. Po úmrtí jednoho z partnerů druhému nenáleží vdovský důchod
3. Společné příjmení partnerů lze pouze po uzavření partnerství a na žádost, která je navíc zpoplatněná. Znamená to, že občanku měníte dvakrát - po uzavření partnerství, při změně jména
Obřad:
1. Registrované partnerství je pouze administrativní úkon
2. Zákon neuznává další příbuzné jako švagr a tchýně získané svazkem (u svatby ano)
3. Beze svědků (u svatby svědci nutní)
4. Oddává pouze matrikář (u svatby kněz, starosta, pověřená osoba...)
5.Jako místo konání slouží pouze 14 úřadů - na každý kraj jeden a to dle trvalého bydliště partnerů - jinak by to snad mělo jít i na jiném z těch 14 úřadů, ale s poplatkem
6. A jelikož jde pouze o podepsaní Prohlášení o registrovaném partnerství, většinou se ho nikdo jiný krom partnerů neúčastní (žádná uslzelá tetička tedy nesleduje obřad)
7. Neexistuje pracovní volno dva dny před obřadem
A manželství je automaticky spjato se založením rodiny a výchovou dětí. Homosexuální páry to mají stejně. Ale zákon tomu v tomhle ohledu říká jedno velké červené ne.
Manžel může při-osvojit dítě druhého manžela (například z předchozího vztahu) X Registrovaný partner ne
Manželé mohou společně osvojit dítě z ústavu X Registrovaní partneři ne.
Osvojit dítě může pouze jednotlivec. Čili pokud v páru vychovávají společně adoptivní dítě jednoho z nich, po rozvodu druhý partner nemá žádný nárok jej dál vidět.
Naproti tomu paradoxně je povolená pěstounská péče v páru.
Z čeho to jako pramení? Jako že je pro dítě škodlivé vyrůstat v milující rodině, kde se budou mít tatínek s tatínkem, nebo maminka s maminkou pořád rádi? Jako by každý heterosexuální pár byl zárukou dokonalého dětského štěstí. A dětské domovy jsou tedy přeplněné proč?
Řeknu to jinak. Záleží na výchově. Na tom jaká je, nikoli na tom jestli nás vychovávají dvě maminky, nebo maminka a tatínek. To, o co se bojíme v souvislosti s tím, je často zachování sociálních rolí. Že klukovi vychovávanému dvěma maminkami bude chybět pořádný mužský vzor. Že možná vyroste trochu zženštilý. Ačkoliv to možná na první pohled dává smysl, vlastně je to blbost. Záleží hlavně na tom, jak ho vychováváme. Každý člověk je osobnost sám o sobě a stejné prostředí na tisíc lidí bude působit 1000krát jinak. Takže ano, z kloučka může vyrůst jemnější typ muže, pokud k tomu má předpoklady. Ale vlastně co je na tom? Copak musí být každý muž testosteronový macho? Toho zastánce nejsem a - jen tak mimochodem - znám jemné zženštile muže, kteří byli vychováváni heterosexuálním párem. Takže bych řekla, že co z dítěte vyroste, je spíš hra osudu o tom, jaké ono samo má osobnost, s kým se potká a co pro něj bude v životě důležité. Nehledě na to, jestli ho vychovávají dva muži, nebo muž a žena. A pokud by bylo opravdu tak špatné, že dvě ženy vychovávají společně kluka, v tom případě je trochu s podivem, že úplně v klidu necháváme dítě vyrůstat s maminkou, která dalšího chlapa nechce vidět už ani z rychlíku, protože se hrozně zklamala, a s výchovou jí pomáhá babička malého kloučka. V tomhle případě dvě ženy na výchovu jednoho kluka nikomu nevadí. To je opravdu tak škodlivé, že si dvě ženy dají před dítětem pusu na dobré ráno stejně jako by to měli dělat harmonické heterosexuální rodiny? Nepleťme si tady, prosím, pusu, která naznačuje láskyplné vztahy v rodině s ohrožováním mravní výchovy mládeže. Homosexuální pár stejně jako ten heterosexuální samozřejmě nemá povoleno dítě jakkoli vystavovat sexualitě a sexuálním aktivitám. Ale to je něco úplně jiného.
Takže teď mi řekni, čtenáři, nebylo by jednodušší tenhle celý dopis moci roztrhat, napsat manželství a všem by bylo všechno jasné? Registrované partnerství byl mezikrok, než si společnost zvykne. Je načase postoupit. Manželství všem. Amen. Jestli souhlasíš, čtenáři, klikni SEM a podpoř petici. Nebo stáhni vlastní petiční arch, sbírej podpisy a pak ho odevzdej. A brzy odepiš, jak mám ten zatracený článek koncipovat. Předem díky
tvá Sacharin