Jak (ne) platit dluhy - i ty neoprávněné
Původní publikace: 21. 2. 2018
Od včerejška přemýšlím, jestli tenhle článek napsat, nebo ne. Nechce se mi do toho, protože tuším, že bych tím určitý blíže nespecifikovaný okruh lidí mohla přivést k nepříčetnosti. Na druhou stranu mám pocit, že je potřeba ten článek napsat. Tak do toho.
O tom, že Čechům chybí dostatečná finanční gramotnost, byly napsány stohy článků. O tom, že Češi neumí používat kreditní karty, a tak se jich buď bojí, nebo se topí v dluzích, si toho také můžete přečíst hodně. Češi pořád netuší, jaký je nejlepší postup, když jim někde naskáče dluh (tentokrát třeba vyúčtování od mobilního operátora). K tomu poslednímu řeknu jen jedno - komunikujte s danou institucí! Vysvětlete jim, proč neplatíte, dohodněte se na náhradním termínu úhrady, splátkovém kalendáři... Zapomeňte na stud, trapnost, strach. Člověku se může přihodit ledacos, proč se dostane do dluhu. Ale hlavně nemyslete si, že se před tím schováte. Neschováte, zaděláte si na mnohem větší problémy a sankce.
Já se chci ale věnovat něčemu trošku jinému. Jak je to s částkami, které odmítají Češi zaplatit?
Typické: "Já vám to nezaplatím, protože... (službu nevyužívám/o poplatku mi neřekli/tohle jsem nechtěl/už jsem to hradil hotově, ale nemám to jak dokázat ...)."
Povětšinou pokud s něčím nesouhlasíme, třeba v bance, podáváme stížnost neboli reklamaci. A spousta lidí si myslí, že tím je to vyřešené. Oni nic platit nebudou. Proč by měli, když jsou skálopevně přesvědčeni, že jsou v právu. Jenže co když nakonec reklamaci zamítnou s tím, že prokázali, že poplatek vám účtovat budou a hotovo?
Ale zpátky k oprávněné reklamaci. Je třeba si uvědomit, že reklamace se vztahuje pouze na reklamovanou částku. Třeba sto korun. A pokud nebude částka uhrazena do data splatnosti, budou vám naúčtovány sankce. A je úplně jedno, že tu částku řešíte momentálně ve stížnosti. Ideální praxe totiž podle našich zákonů vypadá tak, že pokud vám byla kýmkoli vystavena částka k zaplacení, je vaší povinností ji zaplatit, dokud se neprokáže opak. A pokud se rozhodnete neplatit, i po přiznání vám budou sankce z nezaplacení účtovány, odpuštěna bude pouze reklamovaná částka. Takže nakonec ok, stovku neplaťte, ale těch 500 za upomínky, prosím. To samé, pokud to necháte dojít k inkasní agentuře. Hrdost je fajn (proč bych měl platit něco, co platit nemám?), ale inkasní agenturu to fakt nezajímá. Měli jste tu stovku zaplatit, pak si v klidu počkat, až vám přijde vyrozumění o oprávněné reklamaci a na to, až vám tu stovku vrátí zpět. A je to bez problémů.
Pokud ovšem nezaplatíte, komplikujete to jedině sobě. Vy budete mít na krku sankce, inkasní agenturu a vysoký tlak. Z vás budou neplatiči, z vás budou ti, co to dělají těžší. Z vás budou ti, co lidem přidělávají práci. Ať už těm z vymáhání dluhů dané instituce, inkasní agentuře a komukoli dalšímu, na koho se - nedej bože - rozhodnete ječet. Jak říkám. Zaplaťte a dostane to zpátky. Všichni mají klid. Neplaťte a reklamace se vyřídí do data splatnosti, měli jste kliku. Neplaťte něco po splatnosti, jste v průšvihu. Vy. Jen vy sami. Tu reklamovanou částku by vám časem vrátili. Za pokuty viňte sebe. Máte povinnost platit, dokud se neprokáže opak. A sankce vycházejí z pozdního zaplacení něčeho, co jste ještě v době naúčtování pokuty platit měli a nezaplatili, rozhodně ne včas. Tudíž zpětné domáhání se odpuštění sankce je nesmyslné. A vy se začínáte motat v kruhu.
Zjednodušte si život. Buďte finančně gramotní. Vykašlete se na hrdost. Já vím, že pokud máte zaplatit částku, kterou fakt nemáte, může to být problém. Ale lepší vyřešit tenhle problém (a můj dobrý známý říká, že vždycky je cesta), než si zadělat na milion jiných.
Mimochodem ukázka toho, že finanční gramotnost je fajn. Věděli jste, že dva spořicí účty od navzájem jiných bank se stejnou spořící sazbou, nemusí peníze úročit stejně? Záleží totiž na tom, jestli ten úrok naskakuje denně, nebo třeba měsíčně. :-)