Dítě jménem Kuba
Autorka: Tereza Melišová
Národnost: česká
Anotace: Nahlédněte do života blogerky, svobodné maminky a neúnavné parťačky jejího malého syna Kuby. O tom, že starat se sama o malého klučinu je fuška. O tom, že lze být těhotná pět měsíců, ale porodit až v měsíci devátém. O tom, že naštvat batole je jednodušší, než se může zdát. O tom, že když se chce, všechno jde. A taky o tom, že to při správném úhlu pohledu může být sranda k popukání. Na motivy blogu, který byl čtenáři vybrán do finále soutěže Blogerka roku 2016.
Můj názor: Musím přiznat, že letos nebylo moc knížek, na které bych se těšila podobně jako na vánoce. Jednou z vyjímek byla právě knížka Dítě jménem Kuba. A už jsem se viděla, jak se z ní nadšeně rozplývám, hodnotím sty procenty a doporučuju a doporučuju... No... tak přesně to, pokud chci být soudná, udělat nemůžu. Důvod mého předpokládaného nadšení byl ten, že znám facebook Dítě jménem Kuba a musím říct, že ty zdejší příspěvky mě rozesmějí, nebo rozněžní celkem spolehlivě.
Knižní Kuba - miminko Kuba až Kuba něco přes dva roky - mi tak zábavný nepřipadal. Celé to působilo (pod?)průměrným, sic oddechovým dojmem. A stalo se to, co by se z mého dosavadního vyjádření dalo i vydedukovat, - čím víc u konce jsem se nacházela, tím méně jsem si konec přála. Logicky proto, že čím blíž konci to bylo, tím byl Kuba starší. Můj dojem je takový, že na Kubovi je zábavné, když rozumuje, když mluví. To miminko nedělá, jak asi všichni víme, takže to nebude žádný knižní spoiler. Knížní Kuba (a tuhle větu přeskočte, nechcete-li ani minimální spoiler) se vzteká, krade, řve a věčně utíká. A autorčin styl psaní mě neunesl natolik, aby utáhl kvalitu knihy sám o sobě.
Co ale oceňuji, jsou fotografie uvnitř knihy. A ačkoliv jsem nepochopila účel obřích písmen, kterými je kniha psaná, chválím i to. Působí to vlastně hrozně hezky.
Přesto, že jsem čekala od knihy malinko víc, tajně doufám, že vyjde pokračování. Přesně o tom Kubovi, který mě fascinuje. Malý, živý, chytrý, soucitný rozumbrada. A já dám nadšeně lepší hodnocení. A abych vás přesvědčila, že pokračování by stálo za to (tudíž i přečíst si tuhle knížku. U knižních sérií přece taky nepřeskočíte první díl jen proto, že narodíl od dalších šesti dílů má blbé hodnocení), přidávám odkaz na zmiňovanou FB stránku a autorčin blog.
Plusy: Oddechovka, fotografie, je to o Kubovi, občas se zasmějete.
Mínusy: Styl psaní, jiná očekávání.
Hodnocení: 55%
Z knihy:
Psala jsem zoufalou SMS. Asi jsem měla pocit, že si ji přečte, vyskočí z vlaku, poběží a bude tu rychleji. Nestalo se.
Znovu se pokoušel o krádež auta. To bylo radosti, když se mu podařilo jedno auto otevřít. Pán za volantem byl docela v šoku, když mu dozadu přiskočilo hlasitě se smějící dítě.
Původní publikace: 15. 10. 2017