Jdi na obsah Jdi na menu
 


Až se vrátíš z dálek...

20. 5. 2019

Jako rozehřátá čokoláda,

jako puzzle, co se skládá

do kompletního obrazu…

Jako bolavá ruka v obvazu,

jako v kuchyni pomalu rozvoněná máta, 

v bezpečí - jako ve slovech máma, táta…

 

Tak takhle si připadám,

když tebe blízko mám.

 

Jako jarní východ Slunce,

Jako výstavní kus sumce,

Jako čerstvé lesní jahody,

jako týdny plné pohody…

Jako pevnou skálu a jemný písek zároveň,

Jako vodu živou, chladivou a spalující oheň…

 

Tak takhle tě vnímám, na dálku i zblízka,

Jak mně se, lásko, stýská…

 

Ale až se vrátíš z dálek,

až si spolu dáme šálek

našeho černého i jiného čaje

a políbíš mě zas na Prvního máje,

pak už tě nikam nepustím…

 

Možná je to jen mámení,

možná hlavou lítám v oblacích,

mám však pocit, že tohle soužení

ukázalo mi, kdo je chlap snů mých.

 

Až se vrátíš domů, zlato,

Až se zeptáš: „Milá Dano…“

Dávám ti svou ruku na to,

že řeknu ti své: „Ano.“

 

Možná létám v oblacích,

Když myslím, že to zvládnem

a statistice nepropadnem…

Ale musím to zkusit, zlato.

Protože ty stojíš mi za to.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

A musí to mít nadpis??

Doktorka se srdcem,20. 5. 2019 17:16

Já vrátila se právě z dálek,
těším se teď na můj šálek.
Dám si kafe se smetanou,
popřemýšlím, jak to bylo s Danou.
:-)

Re: A musí to mít nadpis??

Jmenuju-se-sacharin,22. 9. 2019 18:27

A na co jsi u té kávy přišla? :-)

Až se vrátíš...

sugr,20. 5. 2019 17:59

Tedy to je nádherné vyznání!
A ta poslední věta, tu mi někdo říct, tak roztaju víc než čokoláda! :-)

Re: Až se vrátíš...

Jmenuju-se-sacharin,22. 9. 2019 18:26

Děkuju, brzy napíšu něco nového. :-)