Co se Sacharin honí hlavou

Přestože nápadů na články mám teď docela dost, hlava je plná veršů a dožadují se toho, aby se dostaly na papír. Takže jim plním přání. A věnuju je všem princeznám na klíček.

Jsem princezna na klíček,

co ztratila svůj střevíček.

Ale na rozdíl od Popelky se na bál vrací,

protože ta představa, že prince ztrácí,

byla těžší než cokoliv jiného na světě.

Jenže… Co když princ patří do jiné pohádky?

Když se na ni dívá,

její srdce zpívá.

Ale co to jeho skrývá,

když se na ni dívá?

Nikdo nechce být zloduch ve vlastním příběhu,

ačkoliv všichni dali bychom království za něhu.

I když princ říká: “Mám tě rád”,

nikdy se nenaučil milovat.

I když princ všechno chtěl by dát,

To jedno jediný nemůže jí dát.

Prý sám sebe musí se ptát,

Zda by mohl jen ji milovat.

A na to přece odpověď měl by znát.

Na chvíli z krásného světa udělal dokonalý,

Měla v něm všechno, co si kdy přáli.

Na chvíli všechno bylo, jak má být,

Na chvíli i přes den mohla si snít.

Ale pak odbila půlnoc. Ze snů se staly dýně.

A ona chtěla víc.

“Jediné půlnoci nelituju.

Neříkám, že tě nemiluju.

Připomněls mi, že mi něco chybí,

Princ, co mi půl království slíbí…

Ale je zbytečné si lhát,

ty mě takhle nikdy nebudeš milovat.”

To řekla princezna milému do očí,

vědoma si toho, že je otráveně protočí.

A že i přesto, že má ho ráda.

On nejspíš ukáže jí záda.

Protože všechno, nebo nic.

A přitom je to on, kdo má víc princezen…

“Jestli musíš jít, tak běž.

Lepší je pravda, nežli lež.

A jestli je tohle to, co chceš,

tak se klidně otoč a běž.”

“Můžeš z pohádky zmizet,

nebo přijmout jinou roli.

Věř mi, já vím, jak to bolí.

Ale nemůžeš mít obojí.

Nebo můžeš…

Ale takovou roli nechci hrát já.”

Nechci být zloduch ve vlastním příběhu.

Prodávat vlastní duši za něhu.

Mít království, co mizí jak pára nad hrncem…

Díky za všechno.

Díky za to, že s tebou byla jsem šťastná.

Díky za to, že připadám si opět krásná.

Díky, že vrátil jsi mi chuť veršovat.

Díky za to, že máš mě rád.

I když mě neumíš milovat.

Jen už mě nelíbej, pokud se náš příběh nezmění…

Jestli můžeš, tak zůstaň.

Jestli nemůžeš… Tak hodně štěstí.

Tvoje princezna na klíček.