Co se Sacharin honí hlavou

Václav Beránek je mladý a cílevědomý muž narozený 16. června 1991. Na svět přišel s diagnózou Dětské mozkové obrny - kvadruspastická forma (tedy postihující všechny čtyři končetiny). V životě se ale nevzdal a vychodil ZŠ v Lipnici nad Sázavou. Poté nastoupil na SŠ do Světlé nad Sázavou, obor Sociální péče - Sociálněsprávní činnost. Získal maturitní vysvědčení a nechal se přesvědčit, aby pokračoval na VOŠ ve stejném městě. Studoval obor Řízení sklářské a keramické výroby a po třech letech řádného studia dosáhl cíle.

A jelikož je nadaný poeta, v loňském roce mu vyšla sbírka básní "Když přijde láska…". Malou ochutnávku naleznete TADY. A právě ona ochutnávka mě navnadila na to, abych v budoucnu knížku přečetla celou. Až se tak stane, určitě se podělím o recenzi. Každopádně se na knížku těším - Vašek má podle mě talent a dar říct slova tak, aby rezonovala někde hluboko ve vás.

Když už jsme u daru, možná Vaška znáte z dokumentu Václav Beránek - Byl mi dán dar z roku 2012. Tím darem je pro něho život sám. Pokud jste neviděli, doporučuju kliknout SEM.

Kromě jiného Vašek v současnosti pracuje jako PR v neziskové organizaci a je součástí týmu internetového zpravodajského portálu (více níže). Rád čte, jezdí na koni a chodí do divadla. A je to velice milý a duchovně založený člověk.

Prostě jsem si nemohla nechat ujít příležitost ho vyzpovídat. Nejen o jeho spisovatelství, ale i nemoci a životě obecně. Komunikace probíhala elektronicky a byla velice rychlá. Já tímto Vaškovi děkuji za ochotu, čas i neplánovaný přechod k tykání.

Jeho webové stránky naleznete TU. A já je taky použila jako zdroj k tomu, abych vám něco o Vaškovi mohla povědět. Facebook TADY.

A teď už přeji hezké čtení...

1.Plánuješ pokračování knížky "Když přijde láska..."?

Byl bych moc rád, kdyby nezůstalo jen u této knížky. K psaní přistupuji s velkým respektem, pokud budu cítit, že mám psát, tak psát budu. Rozhodně nechci lámat nic přes koleno, to by pak nemělo význam. Vše do sebe musí zapadnout, jestliže má jít o kvalitní výsledek, který má ke čtenáři mluvit. Nesmí jít o povel zvenčí, že někomu řekneš: "Piš," a dotyčný začne psát, protože prostě musí. Múzy a inspirace nehrají na musíš, ale na Cítíš.

2.Co tě k poezii dovedlo?

Osud. Mne nikdy nenapadlo, že budu psát básničky a vydám básnickou sbírku. Člověk míní a Život mění a někdy k tomu stačí jeden den. Jeden den může změnit celý život. Knížka "Když přijde Láska…" o tom vypráví.

3.Sám rád čteš. Jaký žánr přesně? Máš teď něco rozečteného?

Mám rád knížky s Duchovní tématikou. Nedávno jsem si koupil knížku "Andělé na dosah" od Lorny Byrne. Lorna - je má oblíbená autorka. Mám tu ale spoustu dalších knih, které čekají, až je přečtu. Snad brzy bude nálada, čas a nějakou knihu rozečtu! :-)

4.Jsi součástí týmu internetového zpravodajského portálu REGIONVYSOCINA.CZ a pracuješ v obecně prospěšné společnosti Háta na pozici PR. Jak to jde dohromady? Co z toho tě baví víc? A jak ses k tomu dostal?

Obě dvě činnosti se potkávají ve správě sociálních sítí (Nových médií), nebo webových stránek. Jinak samozřejmě, že každá práce je jiná. Pokud jde o pozici PR - pracovníka pro styk s veřejností -, je to jiný level v tom, že člověk cítí daleko větší odpovědnost za to, co řekne, nebo napíše. Každé vyjádření má odezvu, které pak má vliv nejen na mne, ale i na celou firmu. V Hátě jsem od září minulého roku. Kamarádka mi dala tip, že hledají nového zaměstnance, tak jsem to zkusil a vyšlo to.

V týmu REGIONVYSOCINA.CZ. jsem od roku 2016, to jsme se potkali se zástupcem šéfredaktora (tehdy ještě vysocina-news.cz). Slovo dalo slovo a zakrátko jsme se potkali i se šéfredaktorem - Byla mi nabídnuta spolupráce, která trvá dodnes. :-)

5.Jak vzpomínáš na natáčení dokumentu "Byl mi dán dar"? Šel bys do něčeho takového znovu? Myslíš, dokument splnit svůj účel?

Na natáčení dokumentu vzpomínám moc rád a šel bych do toho znova všemi deseti. Byla to nádherná spolupráce, jejíž výsledek vidělo k dnešnímu dni 5.492 lidí. 5.492 Osudů, zamyšlení a číslo neustále roste, účel plní zcela jistě. :-)

6.Je v tvém životě oproti tomu, jak ho zachycuje dokument, teď něco jinak?

Život plyne a nezastavuje se. Tudíž se neustále měníme, vyvíjíme. Za ten čas, co je dokument na světě, se udála spousta změn. Některé jsou vidět a jiné ne, protože se odehrály ve mne. Potkal jsem, potkávám a bezesporu ještě potkám spoustu lidí, kteří mne budou inspirovat, pomáhat mi. Vždy když se ohlédnu zpět, uvědomím si, že tehdy jsem neměl to, co mám teď. Cítím obrovskou vděčnost za Přátele, které mám. Za to, že jsem mohl vydat knížku, která má co říct a lidem se líbí. To, ale není jen moje zásluha. Je to o inspiraci, o tom, že potkáte lidi, které potkat máte. V knížce jsou obrázky, které vytvořila moje kamarádka Tereza Otavová, herečka Horáckého divadla Jihlava. S Terezkou jsme se poznali díky Horáckému divadlu a "náhodou" (na náhody nevěřím, proto ty uvozovky) jsem zjistil, že Terezka maluje… :-)

7.Vzhledem k tvé diagnóze… jaký problém musíš v životě nejčastěji řešit?

Život na vozíku není bez úskalí, třeba že čtyřiadvacet hodin někoho potřebujete, aby vám pomohl například s toaletou, nebo Vás někam dovezl a odvezl.

8.Lidé jsou zvídaví. Jakou otázku ti skrz tvé postižení nejčastěji pokládají třeba známí a kamarádi?

Žádná otázka mne nenapadá… Možná - co holky? (smích)

9.Jsi hodně duchovní člověk… podělíš se o to, co tě k tomu dovedlo, co přesně tě zajímá a jak jsi na tom v tomhle směru teď?

K věcem mezi nebem a zemí mne poprvé přivedla moje paní učitelka na střední škole. Nosila mi knihy s touto tématikou a poodhalila mi směr, kudy bych se mohl vydat. Dávalo mi to smysl, a tak jsem začal nahlížet. Poslouchal jsem pořad na jednom regionálním rádiu a seznámil jsem se s kamarádkou, která mi hodně pomáhá rozvíjet se dál. Baví mne záhady, tajemno, alternativní medicína.

10.Co plánuješ do budoucna? Myšleno v kratším i delším horizontu.

Uvidíme, co přinesou dny. Určitě budu pořád něco vymýšlet, nudit se zcela jistě nebudu! (Vše najdete na webu a FB Vaška - odkaz výše - pozn. Blogerky.) Ale vyjde například CD s básněmi! :-)

11.Máš nějaké přání, co by sis chtěl v životě splnit? (Teď nemyslím zdravé nohy…)

Být tu tak dlouho, jak jen to půjde, dělat to, co mne baví, a něco tu po sobě zanechat… Může se to zdát jako pesimismus, ale není.