Co se Sacharin honí hlavou

Původní publikace: 15. 5. 2018

Dnešní doba je krásná. Moderní, tolerantní, plná možností... A plná sociálních sítí. Ty nás spojují a oddalují zároveň. O tom už bylo napsáno mnohé. Stejně jako o ochraně osobních údajů. A stačí to? Asi ne, když je na Facebooku stále tolik veřejných profilů. Nehledě na politiku Instagramu, která jde proti zdravému rozumu a ochraně osobních údajů. Lidi se předhání, aby měli co nejvíc sledovatelů. (Followers - ale nechci používat angličtinu. - čti TU) A ani ty lidi nemusí znát. Za co, bože? Proč? Blogerka Nisa to popsala v povídce Instagram, tak si klidně počtěte.

Ale i kdybychom se pokusili zesoukromničit naše data, stačí to? Většina lidí ani netuší jak. Nebo se obává, že se dá zamezit ještě něčemu, o čem netuší, jak. Jako třeba já. Příspěvky na zdi sdílené jen s přáteli, seznam přátel vidím jen já, Zaměstnání není už aktuální (a aktualizovat ho nechci), Facebookové jméno je formou přezdívky. Fotky sdílím minimálně. A když tak s vědomím, že si je může půjčit Facebook. Nelíbí se mi to, ale zkousnu to. Proto tolik fotek nesdílím. Statusy píšu minimálně. Všechno dělám minimálně. Ale dělám, ok.

Stačí to? Dneska jsem se náhodou dozvěděla, že Facebook má kompletní seznam mých telefonních čísel v mobilu. Co to sakra je? Dobře, napadá mě pár scénářů kdy a proč. Ale nelíbí se mi to. Hodně se mi to nelíbí. Nelíbí se mi taky, že si Messenger zálohuje všechny moje zprávy. Jako super, že je zálohuje vám, ale on si je nechává i pro sebe. A to mi dost vadí. Jenže co máte dělat, když vám dost lidí řekne: "Nepoužívám sms a hovory, používám data. Napiš mi to na Messenger." Grr. Jakmile jsem dostala chytrý mobil, musela jsem nainstalovat Messenger, prostě musela. Lidi mi tam psali: "Hele, nešla bys v pondělí..." a já si to přečetla až ve středu. To zamrzí a naštve.

Už zhruba čtyři roky bojuju s chutí přestat Facebook používat. Vždycky z toho vyšla jen krátkodobá pauza. Protože tolik lidí na mě nemá mobil, protože můžu vědět, co tolik lidí, kdy dělalo, protože narozeniny, protože akce... A protože hafo vzpomínek. Ale víte co? Video od youtubera Kovyho mě nakoplo tím správným směrem. Hovoří tam právě o Facebooku, ochraně osobních dat, o tom, jak se o nás data sbírají, i o poprasku, který nastal medializovaným únikem informací. Doporučuji všem, kdo používají sociální sítě, aby si to pustili. ZDE. Něco jsem dávno věděla, něco tušila, ale hlavně si určité věci připomněla. Třeba to, jak často usnu na vavřínech. Nějak otupím a přestanu vnímat pošetilost mého počínání, i když o tom vlastně vím. Jak jinak byste vysvětlili, proč jsem začala vyplňovat ty pitomé Facebook testy, ačkoli vím, že tím jen dávám dalším třetím stranám přístup k mým údajům? Jo, ono mě to baví? Jo, ono je to tak lákavé, když kámoška (a ne jedna) sdílí jeden za druhým! Já chci taky vědět, jestli se letos vdám! Ha. Oukey, fajn. Na mou obranu - vím, že jde jen o náhodu, ale před x lety Facebook kvíz předpověděl křestní jméno mé nejlepší kamarádky (tou dobou jsem žádnou kámošku toho jména vůbec neměla) - ani to vás neobměkčí? Co když ví FB něco, co já ne? Furt nic? Fajn, obměkčit by vás to nemělo. A mě taky ne.

Z toho důvodu jsem se nakonec rozhodla vymazat z mobilu ještě méně používaný Instagram a odhlásit se z Facebooku. Ale nelikvidovat účty, protože mě život naučil, že nikdy nevíte, kdy budete co potřebovat. Prostě jsem je počínaje dneškem přestala používat. A víte, že se mi docela ulevilo? Jen mi vrtá hlavou otázka, jak se teď dozvím, co kdo dělá a jak se má. No jistě, musíte se mu ozvat. A doufat, že vám na sms odpoví a ne jen pak osobně odvětí - používám data, zapomněl jsem, nemám credit...

Jen ten Messenger časem asi vezmu na milost. Telefonní společnosti mají taky (ačkoli se to nikdy nepřiznají) přístup k našim hovorům a zprávám, ne? Takže Messenger, nebo T-Mobile (O2/Vodafone/...), není to nakonec jedno?

Dobu nezměním. Je plná kamer, skrytých kamer, aplikací (ty používám na tabletu bez SIM karty), chytrých a nejen mobilů, co pro zapnutí potřebují propojit s Google účtem (jakože sakra proč? Občas mám chuť vrátit se k tlačítkovým, ty tyhle problémy neměly), a sociálních sítí. Za všechno platíme přístupem k osobním datům. Tím, že analyzují věci, které by nás analyzovat nenapadly, o nás nakonec ví víc, než my sami. A manipulují s námi. Nesnáším manipulaci a nesnáším lidi, kteří si myslí, že ovládají svět.

Dobu nezměním. Ale můžu minimalizovat spolupráci s jejím řádem věcí. Můžu se vzepřít. Můžu se vzdát toho, bez čeho se dá žít. Facebook ani žádný emotikon se mnou stejně na kafe nepůjde, ale kámoška, co bydlí na druhé straně města, ta jo.

---

Ještě poznámka k youtuberovi Kovymu. Nepatřím k jeho stálému fanclubu, ale jeho projev se mi zamlouvá, obzvlášť pokud hovoří o vážnějších tématech. Sociální experiment o stáří si pusťte zde a jeho přiznání o homosexuální sexuální orientaci, které za mě bylo strašně silné, najdete tady. Snad to i dalším gayům a lesbám třeba dodá sebedůvěru přiznat se taky. Škoda, že to stále ta dnešní doba potřebuje... Ale abychom skončili pozitivně - tady ty jeho videa mě fakt baví! - Alkohol. (A zas je v tom trochu poučení, no jo.)