Když Slunce zapadá...
19. 2. 2026
Tak když byl ten Valentýn, rozhodla jsem se posunout další vyprávění o Turecku. Prohledala jsem šuplík a našla zatím nepoužitý fragment příběhu Princezny na klíček. Je drobný, nic moc nového vám neprozradí... Ale mám ho ráda. Vzala jsem ho a pohrála si s ním na stránce Suno. Miluju možnosti umělé inteligence a musím toho využít, než to úplně všechno zpoplatní.
Tak která verze se vám líbí nejvíc? :-)
1. https://suno.com/s/wh7epl2GXcyDdGUw
2. https://suno.com/s/IUseVirSB3H6EQSU
3. https://suno.com/s/V2Rxt2Js7ZaPxxMp
Autorský text:
Jak bolí vidět, když Slunce zapadá.
Že byla jsem pro tebe jen náhrada...
Jak bolí vidět, že už nikdy nevyjde ráno,
které by nás dva v jedno spojovalo.
Místo “miluji tě“- “vážně mi na tobě záleží“.
Místo “chci být s tebou“ jen “promiň“ mi náleží.
Zradila jsem svoje zásady pro přesvědčení,
které víc než smyšlenky a mlha není.
Zradila jsem sama, pro toho, kdo měl být můj.
On mě ale vždycky nechá jít, když má říct: Stůj!
Byla jsem jen doplněk k tomu, co už měl.
Sen o tom, že je to víc, prostě nevyšel.
Ona vždycky vyhraje, i když neví, že to dělá.
Kdyby znala, co vím já, Bůh ví, zda by chtěla.
Možná vždycky vyhraje, ale taky často prohrává...
Protože tím doplňkem nebyla jsem vždycky jen já.
Možná je to takhle lepší pro nás obě.
Jí aspoň nezlomilo srdce, že ji nemá dost rád.
Ona s tou představou může v klidu usínat.
Proč měla by ronit slzy jako já?
Proč měla by být další nešťastná?
A já snad jednou...
najdu světlo na konci tunelu.
Budu se usmívat oblečená do flanelu.
Snad jednou...
Místo “miluji tě“- “vážně mi na tobě záleží“.
Místo “chci být s tebou“ jen “promiň“ mi náleží.
Jak bolí vidět, když Slunce zapadá...
---------------------------------------------------------------
Nezapomeňte, že na každém konci příběhu čeká nový začátek. :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář