Co se Sacharin honí hlavou

Za jiných okolností bych nejspíš toto téma odložila někdy pro budoucí týdny - vzhledem k tomu, že o trablech s cestováním na vozíku jsem se tu teď napovídala dost a dost. Na druhou stranu je to pro mě aktuální. Navíc tentokrát to nebude o cestování s Českými dráhami (ČD). V tomhle případě se mrkneme teoreticky na to, jak se dá na vozíku cestovat v meziměstském autobuse. A je v tom vůbec rozdíl?

Oproti vlaku má dálkové cestování autobusem jisté výhody i nevýhody. Já autobus pro takové účely v současné životní fázi nevyužívám často - teď to nenastalo dokonce několik let. Důvod je prostý. Tím, že vlak pro vozíčkáře musíte objednat 24h předem a funguje to tak dlouho, ČD stačily vybudovat oficiální cestu, jak to udělat. A vše se zaznamenává. Jakmile vyplníte žádost, plyne jim z toho jakýsi závazek, že se vám pokusí maximálně vyjít vstříc. A vy odjede. Protože nikdo nechce, aby si zákazník stěžoval. Ani České dráhy ne. Vím, možná to teď působí jako protimluv, vzhledem k tomu, že tu najdete články na téma, že se ČD něco nepovedlo. Ale jsme jenom lidi. A lidský faktor chybuje. Ta oficialita celého procesu ovšem působí uklidňujícím dojmem…

U autobusu to úplně takhle nefunguje. Věc je o to složitější, že dálkové autobusy provozuje hned několik firem a každá šlape trochu jinak. (Ano, dnes i vlakem nemusíte jet s ČD, ale na to se podíváme jindy.) Zdánlivá výhoda busu je, že pokud nechcete, vlastně nemusíte nic objednávat dopředu. Jste si například jistí, že na té dané trase jezdí bezbariérový autobus, nebo že minimálně jede na vámi vytouženém spoji v konkrétním čase? Běžte na zastávku, nasedněte a jeďte. Jak prosté a svobodomyslné. Vozíčkář je rázem samostatnější a anonymnější jednotka. A hlavně se můžete rozhodnout třeba i ten den ráno, že odpoledne pojedete. Tohle se mi líbí. Taky odpadá pocit, že vás neustále sleduje velký bratr, protože bez záznamu o tom, kam a kdy jste jeli, se vlakem prostě nikam nedostanete. Pokud tedy nemáte mechanický vozík a šikovné ruce, či doprovod, co vás do nízkopodlažního vlaku naloží sám… Ale zaměstnanci z toho nebývají nadšení…

Ovšem zpět k autobusu. Už pár let nedůvěřuju slepým jistotám. A od výletu na zámek ve Světlé nad Sázavou o to víc. Však víte, měl být bezbariérový… Takže mám věřit tomu, když mi někdo poví, že ten a ten spoj bezbariérový je? Mám věřit tomu, když mi to tvrdí IDOS a ikonka vozíku, co vedle daného spoje svítí? Věc se má tak, nemůžete tomu věřit. Ne proto, že by vám chtěl někdo cíleně lhát, ale když tomu chybí ta oficialita a nikdo neví, že chcete jet, zákonem schválnosti tam zrovna z milionu důvodů můžou poslat autobus bariérový. Třeba proto, že na tom bezbariérovém bude porucha, nebo se stane nehoda… Nehledě na to, že jistá společnost ani na IDOSu bezbariérové busy neoznačuje, přestože reálně na trasách jezdí. Takže co s tím? Musíte na IDOS mrknout i tak a vytáhnout tam telefonní kontakt na společnost, která provozuje konkrétní linku, jíž chcete jet. Zavolat tam a zeptat se zcela konkrétně: „Jaký autobus pojede 15. prosince v 13:13 z Hradce Králové do Pardubic?“ A taky doufat, že vám budou schopni a ochotni odpovědět. V neposlední řadě je případně požádat, zda by na ten daný spoj na ten daný den bezbariérový autobus nebyli schopní, prosím, prosím, zařadit. Což můžou a nemusí udělat.

Je to trošku větší adrenalin, protože… Co dělat pokud, i přesto, že vám to slíbí, na dané lince nakonec bezbariérový autobus nepojede? Opět – nehoda, lidský faktor může selhat i tady… Navíc si nějak neumím představit, že by mi kdokoli z autobusové společnosti zavolal, aby mi to řekl předem, nebo se omluvil. Možná je ale jen podceňuju… Každopádně je to prostě průšvih, obzvláště na zpáteční cestě, pokud se bezbariérový autobus neobjeví. Obzvláště na trase, kde třeba takový autobus normálně nejezdí vůbec a ten váš měl být výjimka. Proč by si autobusová společnost dělala starosti s tím, jak se dostanete domů? A jak moc schopná by byla s tím tak narychlo něco dělat, i kdyby chtěla? Řidičů je málo a autobusy na daný den už většinou někde na cestě… Jako samozřejmě byl by to zajímavý námět k prozkoumání, ale… Kdežto u Českých drah, ať už jsou, jaké jsou, jakmile něco zvrtají, nenechají vás v tom. Sice vás možná pošlou domů dalším vlakem, jinou trasou, nebo vás budou nakládat a vykládat dost heroicky, ale nenechají vás v tom. Alespoň pokud budete mít štěstí na lidi, co nejsou debil. A ty bohužel taky najdeme všude. Ale víte, jak to myslím. U autobusu prostě takové míře ochoty a sebereflexe nevěřím, takže vždycky raději volím vlak než autobus.

No, a když jsme si to teď tak hezky vysvětlili teoreticky, co si dát příští týden jeden konkrétní příběh, kdy autobus dostal přednost? A že to byl adrenalin, to vám povím…