Co se Sacharin honí hlavou

Když se péče o druhého promění v jeho osobní peklo... Odvrácená strana lidské závislosti. 

Možná se pobijeme sami, protože – přestože žijeme v době humánní – jsme jenom bojácné xenofobní opice… Možná nás skolí pandemie zmutovaného viru, protože do sebe ty antibiotika, antivirotika cpeme moc často… Možná chcípneme na svou vlastní neschopnost, až se odřízneme od dnešního světa a spadne elektřina… Možná dojde jídlo… Možná vyhubíme podstatný ekosystém… Možná nás spláchne erupce lávy, nebo velká vlna tsunami. Možná nás smete ze světa hurikán, možná rozpitvají mimozemšťané… Tak, či tak začínám mít pocit, že až se nás planeta konečně zbaví, celý vesmír si úlevně vydechne… Není načase stát se skutečně člověkem moudrým?      

Recept na štěstí? Existuje? Já jsem se přesvědčila o tom, že Štěstí je volba... 

Pohoda, klídek a čokoláda... 

Jednou každý z nás odejde, ale kam...? Už jste nad tím přemýšleli? Zapomeňte na křesťanské nebe a peklo a pojďte si přečíst, kam jednou půjdu já. Aspoň doufám... :-)

Co všechno změní jedna jediná noc? A jedno jediné rozhodnutí?

Proč číst knihy a jak se k tomu donutit? Pár tipů...

Co s tím, když povinná školní četba lidem dopředu zprotiví čtení?