Co se Sacharin honí hlavou

Nastal čas návratu do Turecka. Tentokrát se podíváme na aspekty nejen bezbariérové autobusové dopravy. A možná to bude trochu drncat... :-)

Fakt nemám ráda sníh. Trpím bílou depresí. Ale zabruslila jsem na Náměstí Svobody v Brně... O čem to plácám? Tak čtěte.

Moje první dojmy z Turecka. Co se mi vybaví, když se řekne Antalya a proč? Připravte se, pozor, přistáváme... 

Držte si klobouky.... letíme do Turecka. Teda jestli všechno zařídíme včas.

Jedna cesta autobusem, co se málem nekonala.... 

Je pro vozíčkáře v něčem jiné jet z místa na místo vlakem, než autobusem? Co je lepší a proč? Nepočítám MHD ani autobusy v místech vlakové výluky.

Zážitky s ČD jsou asi nekonečnou studnicí... A tenhle tu nesmí chybět.

Elektrický i mechanický vozík je skvělá věc. Super pomocník. Ale pořád je to jen věc. A občas vám způsobí pár boulí...

Troška hororu ze skutečného života... Teď vážně, opravdu je jízda výtahem tak děsivá? Nebo je to na průměr vlastně docela jinak? 

Vlakem jezdím už dlouho. O tom, jak to praktikovat na vozíku, už jsem psala. Tak si to pojďme zaktualizovat. Co se změnilo? Co zůstalo stejné? A víte co, pojďte, já vás na pár cest vezmu s sebou...